Asụsụ Bilua
| Bilua | ||
|---|---|---|
| Spoken in: | Solomon Islands | |
| Region: | Vella Lavella Island, Western Province | |
| Total speakers: | Templeeti:Sigfig | |
| Language family: | Central Solomon Bilua | |
| Language codes | ||
| ISO 639-1: | none | |
| ISO 639-2: | — | |
| ISO 639-3: | blb | |
| Lang Status 99-NE.svg | ||
| Note: This page may contain IPA phonetic symbols in Unicode. | ||
7°55′S 156°40′E / 7.92°S 156.66°E / -7.92; 156.66Bilua (nke a makwaara dị ka Mbilua ma ọ bụ Vella Lavella) [1] bụ Asụsụ Papua kachasị ewu ewu na Solomon Islands.[2] Ọ bụ Asụsụ Central Solomon nke ihe dị ka mmadụ 9,000 na-asụ n'àgwàetiti Vella Lavella. Ọ bụ otu n'ime asụsụ anọ na-abụghị nke Austronesian a na-asụ na Solomon Islands.[3]
Nchịkọta
[dezie | dezie ebe o si]"Mgbe ụfọdụ, a na-ejikọta Bilua na asụsụ ndị ọzọ dị na Central Solomons na karịa (Wurm 1975b) mana inyocha nke ọma na-egosi na mmekọrịta usoro ọmụmụ abụghị ihe a na-egosi (Dunn na Terrill 2012, Terrill 2011)" (Hammarström, na-abịa).[2]
Ọmụmụ ụdaolu
[dezie | dezie ebe o si]ụdaume na ụdaume nke Bilua.<ref>{{harvp|Obata|2003|pages=8
Mkpụrụ okwu
[dezie | dezie ebe o si]| Bilabial | Alveolar | Post-alveolar<br id="mwRg"> | Palatal | Velar | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ụgbọ imi | m | n | ɲ | ŋ | ||
| Plosive/Africate |
enweghị olu | p | t | (tʃ) | k | |
| kwuru okwu | b (mb) | d (nd) | d͡ʒ (nd͡ʒ) | g (ŋɡ) | ||
| Ihe na-esiri ike | enweghị olu | s | ||||
| kwuru okwu | β | z | (w) | |||
| N'akụkụ | l | |||||
| Rhotic | r | |||||
Ụda ndị a na-akpọ /b d ɡ dʒ/ nwere ike ime dị ka allophones e tinyere imi tupu imi, mgbe a na-eme ha n'etiti olu [ᵐb ⁿd ᵑɡ ⁿdʒ]. Allophones ndị ọzọ na-enweghị ụda gụnyere [w tʃ] maka /β dʒ/.
Mkpụrụedemede
[dezie | dezie ebe o si]| N'ihu | Central | Ịlaghachi azụ | |
|---|---|---|---|
| Elu | m (ɪ) | u (ʊ) | |
| N'etiti | e (ɛ) | o (ọ) | |
| Ala Dị Ala | a |
Ụda ụdaume anọ /i u e o/ nwere allophones mana naanị na diphthongs dị ka [ɪ ɛ ɔ ʊ].
Nhazi ngwaa
[dezie | dezie ebe o si]Ngwaa Nlereanya
[dezie | dezie ebe o si]| Bekee | Bilua |
|---|---|
| ịta | nanae, nanaelɔu |
| iji fụọ | pueka, puzeka, puzeko |
| iku ume | kozato |
| ka ọ gbaa ọkụ | siŋga, siŋgato |
| na-abịa | Ọ bụ na |
| ịgụta ọnụ | Akpụkpọ ụkwụ, atiato |
| ka ọ na-ebe ákwá | Zialo, zialo |
| iji belata, hack | kombue, kombuto, paŋgoe,
paŋgoilo, rupe |
| ịnwụ, nwụọ | vootu |
| igwu ala | Telite, telito |
| ịṅụ mmanya | nozutɔ, nĵuvuatɔ, sapɔ |
| iri nri | ɔkua, vuato |
| ka ọ daa | pialo |
| ịtụ egwu | ŋalo |
| na-agafe | rundundu |
| iji felie | akazo, salosalo, sindiki |
| ịnụ | viŋgo |
| ka ọ kụọ | Pazɔvɔ, Pazoto, Pazovo |
| ijide | N'ihi ya, kamako |
| ịchụ nta | zaulao, zaulau |
| igbu mmadụ | vouvaiva, vouvato |
| ịmara, bụrụ onye maara | ñaño |
| ịchị ọchị | kisiko, nureo |
| idina ala | Tekua |
| ịdị ndụ, ịdị ndụ | Saevo, saivo |
| ịsị | kaseka, kiŋɔla, pesio |
| ka ọ kpọọ | kirikirito, pirakasa |
| ịhụ | Alya, kea, kelo |
| ịkwa akwa | turue, turuto |
| ịnọdụ ala | Papa |
| ihi ụra | maroŋa, maroŋ |
| iji na-esi ísì, na-esi | Tuikɔ, Tuimiko |
| ịgbọ agbọ | supato |
| nkewa | reseilo, seseto |
| iji kpoo ya | Akwụkwọ ndụ |
| ka ọ maa mma, gbawaa | nĵokuto, zatae |
| iguzo | Onye na-esote |
| izuru ohi | Ọdịda, Kuilo |
| na-amị amị | kuzukuzuto, kuz Porto |
| ka ọ gbasaa | tumbu |
| igwu mmiri | lilitɔ, ruazo, siusi Porto, siusiuto |
| iche echiche | Caukeruuto, kerukeruto |
| ijikọ | lupika |
| ịmegharị | lilite, vipulɔ |
| ịga ije | Olila, ola, saŋgɔre, tali, talio, zakei |
| ịgbọ agbọ | Sakoezo |
| ịrụ ọrụ | irurupoto, iruruputo |
Nchịkọta aha
[dezie | dezie ebe o si]Bilua nwere usoro nwoke na nwanyị na-enweghị aha na-enweghị. N'ezie ụmụ nwoke bụ ụmụ nwoke mgbe niile na n'ezie ụmụ nwanyị bụ ụmụ nwanyị mgbe niile.
Edensibia
[dezie | dezie ebe o si]Ihe edeturu n'okpuru ala
[dezie | dezie ebe o si]- ↑ OLAC resources in and about the Bilua language. www.language-archives.org. Retrieved on 2017-05-01.
- 1 2 Templeeti:Harvp
- ↑ Templeeti:Harvp
Ebe e si nweta ya
[dezie | dezie ebe o si]- Obata (2003). A Grammar of Bilua: a Papuan language of the Solomon Islands, Pacific Linguistics 540. Canberra: Pacific Linguistics. Research School of Pacific and Asian Studies. The Australian National University. DOI:10.15144/PL-540. ISBN 0-85883-531-2.
Ịgụ ihe ọzọ
[dezie | dezie ebe o si]- Terrill, A (2011). Languages in Contact: An Exploration of Stability and Change in the Solomon Islands. Oceanic Linguistics. University of Hawai'i Press.
- The Bilua Verb. Verbix Languages. Archived from the original on April 7, 2017. Retrieved on April 6, 2017.
- Numerals. Numeral Systems of the World's Languages. Retrieved on April 30, 2017.
Njikọ mpụga
[dezie | dezie ebe o si]- Nchịkọta ohere Paradisec nke ndekọ nke Bilua.
- Bilua okwu 1 - 209, ederede abụọ Okwu Ndepụta ederede 1 - 11 Ihe odide 12 - 20 Ihe odide 21 - 27 Ihe odide 28 - 39 Ihe odide 40 - 49 Ihe odide 50 - 62 Ihe odide 64 - 66 Ihe odide 67 - 68 Ihe odide 69 - 72 Mkparịta ụka
- Ọrụ Asụsụ Dị n'Ime Iche
- Asụsụ Bilua