Gaa na ọdịnaya

Asụsụ Blaan

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ

Blaan, nke a makwaara dị ka Bla'an, bụ asụsụ Austronesian nke ndịda Philippines nke otu agbụrụ agbụrụ nke otu aha ahụ bi n'ọtụtụ mpaghara Soccksargen na Davao Occidental na-asụ.

Blaan so na obere microgroup Bilic nke obere asụsụ Philippine, yana Giangan Manobo, Tiruray na Tboli . [1]

Enwere ụdị isi abụọ nke Blaan: Koronadal Blaan (Tagalagad) na Sarangani Blaan (Tumanao).

Dị ka Ethnologue si kwuo,  asụ Koronadal Blaan na:

  • Eastern South Cotabato Province
  • Mpaghara Sarangani
  • Sultan Kudarat Province ( Lutayan mpaghara)
  • Mpaghara Davao Occidental 

N'otu aka ahụ dị ka asụsụ Austronesia ndị ọzọ nwere ụdị Philippine, Blaan na-eji morphology okwu gosi olu (ma ọ bụ itinye uche, dịka a na-akpọkarị ya na akwụkwọ). [2] Nke a bụ ụfọdụ ọmụmaatụ ụdị olu/ndokwa anya na Blaan:   

Okwu okwu

[dezie | dezie ebe o si]
Okwu atụ
Bekee Blaan
ọkụkọ anụk
ifuru bulek
inyinya kura
ọka agul
agịga dalum
nkata aburula
aziza funu
oke pụọ
ego filak
ewu uhe
mkpa egbe
ute igem
igwe ojii labun
azụ nalaf
anya mata
pestle bụrụ abụ
akwukwo doo
ọkpụkpụ tulan
oriọna salo
agwo ulad
uko bido
ukwu bli
nne unu
nna ma

Ntụaka

[dezie | dezie ebe o si]

nchọpụta dị iche iche gbasara ụtọ asụsụ na mkpụrụedemede nke asụsụ Nukuria, mana, dịka ọ dị n'ọtụtụ

  1. Blust (1991). "The Greater Central Philippines Hypothesis". Oceanic Linguistics 30 (2): 73–129. DOI:10.2307/3623084. 
  2. Dean (1958). "Some Principal Grammatical Relations in Bilaan", in Healey: Studies in Philippine Linguistics by the Summer Institute of Linguistics (Pacific Branch), Oceania Linguistic Monographs, No. 3. Sydney: University of Sydney, 59–64.