Asụsụ Chwalim
Olumba Chwalim ( Polish : gwara chwalimska ; Silesian ) bụ olumba Lechitic a na-asụ ruo ọkara mbụ narị afọ nke 20 na Chwalim nke dị n'ebe ọdịda anyanwụ Poland nke oge a. N'akụkọ ihe mere eme, obodo a bụ nke Lower Silesia . Ọ bụ ezie na njirimara olumba bụ nke Silesian, ndị ọkà okwu kwenyere na ha bụ ụmụ Sorbs . [ 1 ] A na-ekewa olumba ahụ dị ka olumba Silesian, [ 2 ] na ndị ọzọ kpọmkwem, otu olumba Silesian Lower, mana na-egosipụta ụfọdụ mmetụta Polish ka ukwuu .
Akụkọ ihe mere eme
[dezie | dezie ebe o si]Na narị afọ nke 19, a kwenyere na ndị bi na Chwalim bụ Wends ndị si na Lower Lusatia kwaga ebe ahụ. Ka o sina dị, Kazimierz Nitsch, n'ihi njirimara asụsụ nke olumba ha, kwenyere na ha bụ ndị Silesia. Site na nleta ya na Chwalim na mmalite narị afọ nke 20, ọ mụtara na a maara olumba ahụ nke ọma n'etiti ndị okenye, ebe ndị na-eto eto kwụsịrị ịmụ ya, kama ịhọrọ German, n'agbanyeghị na ha ka ghọtara ya. Dị ka ọnụ ọgụgụ e mere na 1910 si kwuo, ụmụ amaala 117 na Chwalim ka na-asụ ihe a na-akpọ "asụsụ Wendish". [ 1 ]
Ndị ọkà okwu a bụ ndị Protestant na-eleta chọọchị dị n'obodo Kargowa dị nso ma jiri akwụkwọ Polish na-ekpe ekpere. [ 3 ]
Igwe okwu [ 4 ]
[dezie | dezie ebe o si]Usoro phonological nke olumba Chwalim nwere ọtụtụ ihe jikọrọ ya na olumba ndị Silesian ndị ọzọ, nwere mmetụta ụfọdụ sitere na olumba Poland Greater.
Consonants
[dezie | dezie ebe o si]Usoro consonant nke olumba Chwalim na-adịkarị ka nke ahụ na Standard Polish, mana enweghi usoro postalveolar/retroflex n'ihi mazuration, nke dị na ụfọdụ olumba Silesian ndị ọzọ. Prothetic adịghị ike [h] a na-etinyekarị tupu mmalite /i/ .
Udaume na diphthong
[dezie | dezie ebe o si]N'okpuru ebe a, nnukwu ụda olu na-egosi na ụda ahụ bụ ngbanwe nke ụdaume Ochie Polish kwekọrọ. Ọ na-esikwa ike ịchọpụta ma ụdaume diphthongized ọ̀ bụ diphthong phonemic ma ọ bụ na ọ bụghị.
Udaume imi: ã, õ.
Allophony:
- á na-aghọtakarị dị ka diphthong [ou̯] mana ọ na-ebelata ka [o] n'ihu consonants imi ma ọ bụ meghee karịa [ɔ] tupu /w/ ma ọ bụ /j/ ;
- A na-akpọkarị é dị ka [ ɘ lechiri ], dị ka n'asụsụ Silesian ndị ọzọ;
- Mkpọpụta nke o nwere ike ịdị iche n'etiti [u̯ɔ] na [ɔɛ̯] dabere na ụda olu. N'ozuzu, u̯ kachasi ike na mmalite okwu ma na-esighi ike na njedebe nke okwu a: [ˈku̯ɔvou̯l] 'smith', [ru̯ɔˈbu̯ɔt̪ä] 'ọrụ' ( aha ), [u̯ɔd̪ˈlʲɛt͡ɕä] '(she) fepu', [ˈmɔɛ̯d̪ɘ̟ɪ̯] 'Nwa okorobịa', [ˈs̪u̯ɔvɔɛ̯] 'okwu'. N’isiokwu a, e ji akwụkwọ ozi ô gosi otú e si akpọ aha [ u̯ɔ ];
- y nwere ike ghọta dị ka [ɘ̟i̯~ɘ̟ɪ̯] ma ọ [ɘ̟~ɪ] monophthong dabere na ọnọdụ ụda olu (na-emekarị, na njedebe nke okwu ọ bụ diphthong). Tupu /w/ a ghọtara ya dị ka [u̞] ;
- A na-aghọtakarị ya dị ka diphthong [u̞ɵ̯] mana a na-ebelatakarị ka [u̞] n'ime mkpụrụokwu na-edochaghị anya ma ọ bụ tupu /w/ ;
- ị bụ n'ozuzu [u] dị ka ọ dị n'ọtụtụ asụsụ Polish na Silesian, mana ọ nwere ike imeghe ntakịrị [u̞] tupu /l/ na imi;
- a na-akpọkarị ã [ä̃] ;
- Mkpọpụta õ nwere ike ịdị iche n'etiti [ɔ̃] na [õ] ;
- A na-akpọkarị m na a dị ka [i] na [ä] n'otu n'otu, dị ka ọ dị n'ọtụtụ asụsụ Polish na Silesian.
Evolution sitere na Polish ochie
[dezie | dezie ebe o si]N'ime ndepụta dị n'okpuru ebe a, V na-egosi ụdaume ọ bụla, C - consonant ọ bụla, N - consonant ọ bụla nke imi, ogonek - ụda imi na macron - ụdaume ogologo .
- lack of final -aj > -ej, unlike in other Silesian dialetcs;
- ā > á, except in feminine noun endings -niā > -nia;
- ē > é, eN > éN. Sporadically ē, e > i: [ˈɲi‿mu̞k] '(he) couldn't', [ˈɲimʲɛt͡s̪] 'Protestant';
- ō > ó, oN > óN;
- y > i in few cases, mostly after /ts/;
- ą > ã, ą̄ > õ, ą̄ > õm word-finally;
- in comparative adverbs endings -ēj > -y
- irregular Silesian vowel changes: [ˈjɛgwä] – compare Polish igła 'needle', [ˈɲɛs̪ä̃] – compare Polish niosę '(I) carry', [ˈz̪ɛgʲɛr] : [ˈzɛgrä] (gen.) – compare Polish zegar : zegara 'clock', [vɛ ˈs̪ku̯ɔlɛ] – compare Polish w szkole 'in school', [vɛ ˈɔɛ̯strji] – compare Polish w Austrii 'in Austria';
- due to Greater Polish influence, -ew- after soft consonants is preserved: [ku̞ɵ̯ˈɲɛvʲi] 'horse (dative)', [ku̯ɔvou̯ˈlɛvʲi] 'smith (dative)', [vʲiɕˈɲɛvɛ] 'cherry (nueter)' (adjective);
- masuration is regular with a few exceptions: [ˈt͡ɕlɔvʲɛk] – compare Polish człowiek 'human', [ʑɛˈläz̪ɔ] – compare Polish żelazo 'iron'. /ʃ/ in recent German borrowings is adapted as /ɕ/;
- /ɫ/ > /w/ as in most of Polish and Silesian dialects;
- /w/ after consonants is often lost: /CwV/ > /CV/;
- between two vowels (unless first of them is o or á) /w/ is much weaker. If the vowels are the same or very similar, it can be even completely omitted, contracting the vowels: [ˈs̪u̯ɘ̟s̪ä] '(she) heard' – compare Polish słyszała, [ˈɲɛ‿brä] '(she) wasn't taking' – compare Polish nie brała, [ˈɲɛ‿z̪n̪ä] '(she) didn't know' – compare Polish nie znała, [u̯ɘ̟n̪ä s̪ä ˈbäː] 'she was here' – compare Polish ona tu była, [vʑä̃] '(she) took' – compare Polish wzięła;
- various simplifications of consonant clusters and palatalizations: [ˈs̪ɘ̟t͡ɕkɔɛ̯] 'all', [ˈps̪ɔwä] 'bee', [du̯ɔɕ] 'enough, fairly', [s̪ɛʑ‿ˈlou̯t̪] 'six years', [ˈʑbʲɘ̟räj] 'to collect' – compare Polish wszystko, pszczoła, dość, sześć lat, zbierać.
Ụtọasụsụ [ 5 ]
[dezie | dezie ebe o si]Ọtụtụ njiri mara olumba Silesian dị na morphology, mana enwere ike ịhụ ụfọdụ mmetụta Sorbian .
Mbelata
[dezie | dezie ebe o si]Ngwucha kachasị maka genitive nwoke otu genitive nke aha bụ - u . A na-echekwa njedebe nke nwoke mgbe ochie - ewi ka mgbọrọgwụ na-ejedebe na consonant dị nro. A na-etolite ebubo ebubo nke nwanyị na - ã .
The nwoke na neuter genitive nke adjectives na-etolite na njedebe - yk si - ēgo, nke sitere na mmetụta Sorbian. [ 2 ]
Njikọta
[dezie | dezie ebe o si]Ngwaa na njedebe njedebe na - j <- ć na - ś <- ść / -źć . Future ụdị nke być ('to be') nwere d na dź simplified n'ime kwekọrọ ekwekọ nasal consonants n, ń dị ka ndị ọzọ Silesian olumba: bãnõm, bãnie, – tụnyere Polish będą, będzie .
Oge njedebe dị ugbu a bụ - ą /- ám maka onye mbụ otu, - my for the first person plural and - cie for the second person plural. Ewubere oge gara aga site na l -otu na nnọchiaha onwe onye; na singular onye mbụ enwere ike ịgbakwunye suffix - ch to personal pronoun ja, nke a na-ahụkarị maka Silesian: jach tam bół (M nọ ebe ahụ), jach słysa 'm nụrụ ( nwanyị )', my cytali (anyị na-agụ), bółś tam ? (ị nọla ebe ahụ?/ị nọ ebe ahụ (otu)). Dị ka ọ dị na Polish na Silesian, prefixes pụrụ iche na-egosi ma akụkụ nke ngwaa ahụ ọ bụ nke zuru oke ma ọ bụ ezughị oke. A na-eji 'ịbụ' wuo n'ọdịnihu n'ụdị ngwaa: bãnõm piáj (ha ga na-agụ), my bãniemy piáj (anyị ga-agụ), ma ọ bụ jiri ụdị ngwaa zuru oke ugbu a.
Njikọ nke ngwaa ole na ole:
- (h)iś 'to go' / pôj (perfective): (h)idõm (ha na-aga/ha na-aga), (h)idźmy, (ka anyị gaa (adịghị ezughị okè)), pódziémy (anyị ga-aga), przisáł (ọ bịa/ọ bịa);
- 'nwere ike': môgã (M nwere ike), móg (o nwere ike);
- 'to be': jes (he/she/it/there is), my sõm (anyị bụ), bãnie (he/she/it will), bãniemy (anyị ga-), bãnõm (ha ga), bół ((he) was), baa or bełe (she) bụ, beły (ha bụ (nwanyị)).
Okwu [ 6 ]
[dezie | dezie ebe o si]| Word (simplified orthography) | Meaning | Nitsch's spelling | IPA transcription | Comment |
|---|---|---|---|---|
| baba | wife | baba | [ˈbäbä] | |
| biáły | white | b́ou̯yi̯ | [ˈbʲɔwɘ̟i̯] | |
| bible | liturgical books | b́ible | [ˈbʲiblɛ] | |
| bulce | potatoes | bulce | [ˈbult͡s̪ɛ] | |
| cyga | goat | ciga | [ˈt͡s̪igä] | |
| dãbôki | deep | dąbuoḱi | [d̪ä̃ˈbu̯ɔkʲi] | Sorbian influence.[1] |
| dugi | long | duǵi | [ˈd̪ugʲi] | Comparative form: dlysyi̯ or dusyi̯. |
| dôś | much, many | duoś | [d̪u̯ɔɕ] | Polish dość means 'enough'. |
| dziéwcã | daughter | ʒ́yfcą | [ˈd͡ʑɘ̟ft͡s̪ä̃] | Polish dziewczę means 'girl'. |
| gupy | dumb | gupyi̯ | [ˈgupɘ̟ɪ̯] | |
| jachaj | to go (with a vehicle) | i̯aχai̯ | [ˈjäxäj] | |
| jegiáłka | pin | i̯eǵou̯ka | [jɛˈgʲɔwkä] | |
| jegła | needle | i̯egu̯a | [ˈjɛgwä] | Charachteristic Silesian word.[1] |
| jeźdźôrô | lake | i̯eźʒ́uoruo | [jɛʑˈd͡ʑu̯ɔru̯ɔ] | Probably influenced by neighbouring Greater Polish dialects. |
| jezeli | if | i̯ezeľi | [jɛˈz̪ɛlʲi] | This word is used also to make questions. Thus, it replaced semantically Standard Polish czy. |
| knepa | button | knepa | [ˈkn̪ɛpä] | |
| kôkôt | rooster | kuokuot | [ˈku̯ɔku̯ɔt̪] | |
| latôś | this year | latuoś | [ˈlät̪u̯ɔɕ] | |
| ma | yes | ma | [mä] | |
| miałki | shallow | ḿau̯kȯu̯ (feminine form) | [ˈmʲäwkʲi] | |
| miãskaj | to live; to reside (somewhere) | ḿąskai̯ | [ˈmʲä̃s̪käj] | |
| nacõj | to begin | nacǫi̯ | [ˈn̪ät͡s̪ɔ̃j] | |
| nie | no | ńe | [ɲɛ] | |
| nimiec | Protestant | ńiḿec | [ˈɲimʲɛt͡s̪] | Polish Niemiec means 'German (man)'. |
| ôbiéraj | to collect, to gather | u̯ɔb́yrai̯ | [u̯ɔˈbʲɘ̟räj] | Polish uses prefix z-: zbierać. |
| ôciéń | shadow | u̯oćyń | [ˈu̯ɔt͡ɕɘ̟ɲ] | |
| ón | he | u̯yn | [u̯ɘ̟n̪] | |
| pára | a few | pȯu̯rą (accusative form) | [ˈpou̯rä] | Polish para means 'pair, two of something'. |
| piáj | to read | ṕoi̯ | [pʲɔj] | Semantic change from 'to sing' to 'to sing with a liturgical book' to 'to read from a liturgical book' to ultimately 'to read'. |
| pôdwórek | yard | puodvůy̯rek | [pu̯ɔd̪ˈvu̞ɵ̯rɛk] | |
| psoła | bee | psou̯a | [ˈps̪ɔwä] | |
| sa | here | sa | [s̪ä] | Greater Polish influence. |
| siachta | box | śaχta | [ˈɕäxt̪ä] | |
| skło, sklanô | glass bottle | sku̯o, sklanuo | [s̪ku̯ɔ], [ˈs̪klänu̯ɔ] | |
| stára | grandma | stȯu̯rȯu̯ | [ˈs̪t̪ou̯rou̯] | Polish stara is feminine form for 'old'. |
| stáry | grandpa | stȯu̯ryi̯ | [ˈs̪t̪ou̯rɘ̟i̯] | Polish stary is masculine form for 'old'. |
| tata | father | tata | [ˈt̪ät̪ä] | |
| terá | now | terȯu̯ | [ˈt̪ɛrou̯] | |
| ôlica | door | u̯oľica | [u̯ɔˈlʲit͡s̪ä] | Polish ulica means 'street'. The semantic change probably influenced by southern Greater Polish dialects. |
| wadzi sie | to argue | vaʒ́i śe | [ˈväd͡ʑi‿ɕɛ] | |
| wielgi | big | v́elǵi | [ˈvʲɛlgʲi] | |
| zajitrô | day after tomorrow | zai̯itruo | [z̪äˈjitru̯ɔ] | |
| zawrzyj | to close | zavžyi̯ | [ˈz̪ävʒ̺ɘ̟j] | |
| zegier | clock | zeǵer | [ˈz̪ɛgʲɛr] | |
| zielazô | iron | źelazuo | [ʑɛˈläzu̯ɔ] |
Ntụaka
[dezie | dezie ebe o si]- ↑ 1.0 1.1 Nitsch 1958, pp. 183–188.