Gaa na ọdịnaya

Asụsụ Chwalim

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ

Olumba Chwalim ( Polish : gwara chwalimska ; Silesian ) bụ olumba Lechitic a na-asụ ruo ọkara mbụ narị afọ nke 20 na Chwalim nke dị n'ebe ọdịda anyanwụ Poland nke oge a. N'akụkọ ihe mere eme, obodo a bụ nke Lower Silesia . Ọ bụ ezie na njirimara olumba bụ nke Silesian, ndị ọkà okwu kwenyere na ha bụ ụmụ Sorbs . [ 1 ] A na-ekewa olumba ahụ dị ka olumba Silesian, [ 2 ] na ndị ọzọ kpọmkwem, otu olumba Silesian Lower, mana na-egosipụta ụfọdụ mmetụta Polish ka ukwuu .

Akụkọ ihe mere eme

[dezie | dezie ebe o si]

Na narị afọ nke 19, a kwenyere na ndị bi na Chwalim bụ Wends ndị si na Lower Lusatia kwaga ebe ahụ. Ka o sina dị, Kazimierz Nitsch, n'ihi njirimara asụsụ nke olumba ha, kwenyere na ha bụ ndị Silesia. Site na nleta ya na Chwalim na mmalite narị afọ nke 20, ọ mụtara na a maara olumba ahụ nke ọma n'etiti ndị okenye, ebe ndị na-eto eto kwụsịrị ịmụ ya, kama ịhọrọ German, n'agbanyeghị na ha ka ghọtara ya. Dị ka ọnụ ọgụgụ e mere na 1910 si kwuo, ụmụ amaala 117 na Chwalim ka na-asụ ihe a na-akpọ "asụsụ Wendish". [ 1 ]

Ndị ọkà okwu a bụ ndị Protestant na-eleta chọọchị dị n'obodo Kargowa dị nso ma jiri akwụkwọ Polish na-ekpe ekpere. [ 3 ]

Igwe okwu [ 4 ]

[dezie | dezie ebe o si]

Usoro phonological nke olumba Chwalim nwere ọtụtụ ihe jikọrọ ya na olumba ndị Silesian ndị ọzọ, nwere mmetụta ụfọdụ sitere na olumba Poland Greater.

Consonants

[dezie | dezie ebe o si]

Usoro consonant nke olumba Chwalim na-adịkarị ka nke ahụ na Standard Polish, mana enweghi usoro postalveolar/retroflex n'ihi mazuration, nke dị na ụfọdụ olumba Silesian ndị ọzọ. Prothetic adịghị ike [h] a na-etinyekarị tupu mmalite /i/ .

Udaume na diphthong

[dezie | dezie ebe o si]

N'okpuru ebe a, nnukwu ụda olu na-egosi na ụda ahụ bụ ngbanwe nke ụdaume Ochie Polish kwekọrọ. Ọ na-esikwa ike ịchọpụta ma ụdaume diphthongized ọ̀ bụ diphthong phonemic ma ọ bụ na ọ bụghị.

Udaume imi: ã, õ.

Allophony:

  • á na-aghọtakarị dị ka diphthong [ou̯] mana ọ na-ebelata ka [o] n'ihu consonants imi ma ọ bụ meghee karịa [ɔ] tupu /w/ ma ọ bụ /j/ ;
  • A na-akpọkarị é dị ka [ ɘ lechiri ], dị ka n'asụsụ Silesian ndị ọzọ;
  • Mkpọpụta nke o nwere ike ịdị iche n'etiti [u̯ɔ] na [ɔɛ̯] dabere na ụda olu. N'ozuzu, kachasi ike na mmalite okwu ma na-esighi ike na njedebe nke okwu a: [ˈkɔvou̯l] 'smith', [rɔˈbɔt̪ä] 'ọrụ' ( aha ), [u̯ɔd̪ˈlʲɛt͡ɕä] '(she) fepu', [ˈmɔɛ̯d̪ɘ̟ɪ̯] 'Nwa okorobịa', [ˈs̪ɔvɔɛ̯] 'okwu'. N’isiokwu a, e ji akwụkwọ ozi ô gosi otú e si akpọ aha [ u̯ɔ ];
  • y nwere ike ghọta dị ka [ɘ̟i̯~ɘ̟ɪ̯] ma ọ [ɘ̟~ɪ] monophthong dabere na ọnọdụ ụda olu (na-emekarị, na njedebe nke okwu ọ bụ diphthong). Tupu /w/ a ghọtara ya dị ka [u̞] ;
  • A na-aghọtakarị ya dị ka diphthong [u̞ɵ̯] mana a na-ebelatakarị ka [u̞] n'ime mkpụrụokwu na-edochaghị anya ma ọ bụ tupu /w/ ;
  • bụ n'ozuzu [u] dị ka ọ dị n'ọtụtụ asụsụ Polish na Silesian, mana ọ nwere ike imeghe ntakịrị [u̞] tupu /l/ na imi;
  • a na-akpọkarị ã [ä̃] ;
  • Mkpọpụta õ nwere ike ịdị iche n'etiti [ɔ̃] na [õ] ;
  • A na-akpọkarị m na a dị ka [i] na [ä] n'otu n'otu, dị ka ọ dị n'ọtụtụ asụsụ Polish na Silesian.

Evolution sitere na Polish ochie

[dezie | dezie ebe o si]

N'ime ndepụta dị n'okpuru ebe a, V na-egosi ụdaume ọ bụla, C - consonant ọ bụla, N - consonant ọ bụla nke imi, ogonek - ụda imi na macron - ụdaume ogologo .

  • lack of final -aj > -ej, unlike in other Silesian dialetcs;
  • ā > á, except in feminine noun endings -niā > -nia;
  • ē > é, eN > éN. Sporadically ē, e > i: [ˈɲi‿mu̞k] '(he) couldn't', [ˈɲimʲɛt͡s̪] 'Protestant';
  • ō > ó, oN > óN;
  • y > i in few cases, mostly after /ts/;
  • ą > ã, ą̄ > õ, ą̄ > õm word-finally;
  • in comparative adverbs endings -ēj > -y
  • irregular Silesian vowel changes: [ˈjɛgwä] – compare Polish igła 'needle', [ˈɲɛs̪ä̃] – compare Polish niosę '(I) carry', [ˈz̪ɛgʲɛr] : [ˈzɛgrä] (gen.) – compare Polish zegar : zegara 'clock', [vɛ ˈs̪ku̯ɔlɛ] – compare Polish w szkole 'in school', [vɛ ˈɔɛ̯strji] – compare Polish w Austrii 'in Austria';
  • due to Greater Polish influence, -ew- after soft consonants is preserved: [ku̞ɵ̯ˈɲɛvʲi] 'horse (dative)', [ku̯ɔvou̯ˈlɛvʲi] 'smith (dative)', [vʲiɕˈɲɛvɛ] 'cherry (nueter)' (adjective);
  • masuration is regular with a few exceptions: [ˈt͡ɕlɔvʲɛk] – compare Polish człowiek 'human', [ʑɛˈläz̪ɔ] – compare Polish żelazo 'iron'. /ʃ/ in recent German borrowings is adapted as /ɕ/;
  • /ɫ/ > /w/ as in most of Polish and Silesian dialects;
  • /w/ after consonants is often lost: /CwV/ > /CV/;
  • between two vowels (unless first of them is o or á) /w/ is much weaker. If the vowels are the same or very similar, it can be even completely omitted, contracting the vowels: [ˈs̪u̯ɘ̟s̪ä] '(she) heard' – compare Polish słyszała, [ˈɲɛ‿brä] '(she) wasn't taking' – compare Polish nie brała, [ˈɲɛ‿z̪n̪ä] '(she) didn't know' – compare Polish nie znała, [u̯ɘ̟n̪ä s̪ä ˈbäː] 'she was here' – compare Polish ona tu była, [vʑä̃] '(she) took' – compare Polish wzięła;
  • various simplifications of consonant clusters and palatalizations: [ˈs̪ɘ̟t͡ɕkɔɛ̯] 'all', [ˈps̪ɔwä] 'bee', [du̯ɔɕ] 'enough, fairly', [s̪ɛʑ‿ˈlou̯t̪] 'six years', [ˈʑbʲɘ̟räj] 'to collect' – compare Polish wszystko, pszczoła, dość, sześć lat, zbierać.

Ụtọasụsụ [ 5 ]

[dezie | dezie ebe o si]

Ọtụtụ njiri mara olumba Silesian dị na morphology, mana enwere ike ịhụ ụfọdụ mmetụta Sorbian .

Ngwucha kachasị maka genitive nwoke otu genitive nke aha bụ - u . A na-echekwa njedebe nke nwoke mgbe ochie - ewi ka mgbọrọgwụ na-ejedebe na consonant dị nro. A na-etolite ebubo ebubo nke nwanyị na - ã .

The nwoke na neuter genitive nke adjectives na-etolite na njedebe - yk si - ēgo, nke sitere na mmetụta Sorbian. [ 2 ]

Njikọta

[dezie | dezie ebe o si]

Ngwaa na njedebe njedebe na - j <- ć na - ś <- ść / -źć . Future ụdị nke być ('to be') nwere d na simplified n'ime kwekọrọ ekwekọ nasal consonants n, ń dị ka ndị ọzọ Silesian olumba: bãnõm, bãnie, – tụnyere Polish będą, będzie .

Oge njedebe dị ugbu a bụ - ą /- ám maka onye mbụ otu, - my for the first person plural and - cie for the second person plural. Ewubere oge gara aga site na l -otu na nnọchiaha onwe onye; na singular onye mbụ enwere ike ịgbakwunye suffix - ch to personal pronoun ja, nke a na-ahụkarị maka Silesian: jach tam bół (M nọ ebe ahụ), jach słysa 'm nụrụ ( nwanyị )', my cytali (anyị na-agụ), bółś tam ? (ị nọla ebe ahụ?/ị nọ ebe ahụ (otu)). Dị ka ọ dị na Polish na Silesian, prefixes pụrụ iche na-egosi ma akụkụ nke ngwaa ahụ ọ bụ nke zuru oke ma ọ bụ ezughị oke. A na-eji 'ịbụ' wuo n'ọdịnihu n'ụdị ngwaa: bãnõm piáj (ha ga na-agụ), my bãniemy piáj (anyị ga-agụ), ma ọ bụ jiri ụdị ngwaa zuru oke ugbu a.

Njikọ nke ngwaa ole na ole:

  • (h)iś 'to go' / pôj (perfective): (h)idõm (ha na-aga/ha na-aga), (h)idźmy, (ka anyị gaa (adịghị ezughị okè)), pódziémy (anyị ga-aga), przisáł (ọ bịa/ọ bịa);
  • 'nwere ike': môgã (M nwere ike), móg (o nwere ike);
  • 'to be': jes (he/she/it/there is), my sõm (anyị bụ), bãnie (he/she/it will), bãniemy (anyị ga-), bãnõm (ha ga), bół ((he) was), baa or bełe (she) bụ, beły (ha bụ (nwanyị)).

Okwu [ 6 ]

[dezie | dezie ebe o si]
Word (simplified orthography) Meaning Nitsch's spelling IPA transcription Comment
baba wife baba [ˈbäbä]
biáły white b́ou̯yi̯ [ˈbʲɔwɘ̟i̯]
bible liturgical books b́ible [ˈbʲiblɛ]
bulce potatoes bulce [ˈbult͡s̪ɛ]
cyga goat ciga [ˈt͡s̪igä]
dãbôki deep dąbuoḱi [d̪ä̃ˈbu̯ɔkʲi] Sorbian influence.[1]
dugi long duǵi [ˈd̪ugʲi] Comparative form: dlysyi̯ or dusyi̯.
dôś much, many du [d̪u̯ɔɕ] Polish dość means 'enough'.
dziéwcã daughter ʒ́yfcą [ˈd͡ʑɘ̟ft͡s̪ä̃] Polish dziewczę means 'girl'.
gupy dumb gupy [ˈgupɘ̟ɪ̯]
jachaj to go (with a vehicle) i̯aχai̯ [ˈjäxäj]
jegiáłka pin i̯eǵou̯ka [jɛˈgʲɔwkä]
jegła needle i̯egu̯a [ˈjɛgwä] Charachteristic Silesian word.[1]
jeźdźôrô lake i̯eźʒ́uoruo [jɛʑˈd͡ʑu̯ɔru̯ɔ] Probably influenced by neighbouring Greater Polish dialects.
jezeli if i̯ezeľi [jɛˈz̪ɛlʲi] This word is used also to make questions. Thus, it replaced semantically Standard Polish czy.
knepa button knepa [ˈkn̪ɛpä]
kôkôt rooster kuokuot [ˈku̯ɔku̯ɔt̪]
latôś this year latu [ˈlät̪u̯ɔɕ]
ma yes ma [mä]
miałki shallow ḿau̯kȯ (feminine form) [ˈmʲäwkʲi]
miãskaj to live; to reside (somewhere) ḿąskai̯ [ˈmʲä̃s̪käj]
nacõj to begin nacǫi̯ [ˈn̪ät͡s̪ɔ̃j]
nie no ńe [ɲɛ]
nimiec Protestant ńiḿec [ˈɲimʲɛt͡s̪] Polish Niemiec means 'German (man)'.
ôbiéraj to collect, to gather u̯ɔb́yrai̯ [u̯ɔˈbʲɘ̟räj] Polish uses prefix z-: zbierać.
ôciéń shadow u̯oćyń [ˈu̯ɔt͡ɕɘ̟ɲ]
ón he u̯yn [u̯ɘ̟n̪]
pára a few rą (accusative form) [ˈpou̯rä] Polish para means 'pair, two of something'.
piáj to read ṕoi̯ [pʲɔj] Semantic change from 'to sing' to 'to sing with a liturgical book' to 'to read from a liturgical book' to ultimately 'to read'.
pôdwórek yard puodvůy̯rek [pu̯ɔd̪ˈvu̞ɵ̯rɛk]
psoła bee psou̯a [ˈps̪ɔwä]
sa here sa [s̪ä] Greater Polish influence.
siachta box śaχta [ˈɕäxt̪ä]
skło, sklanô glass bottle sku̯o, sklanuo [s̪ku̯ɔ], [ˈs̪klänu̯ɔ]
stára grandma stȯ [ˈs̪t̪ou̯rou̯] Polish stara is feminine form for 'old'.
stáry grandpa stȯryi̯ [ˈs̪t̪ou̯rɘ̟i̯] Polish stary is masculine form for 'old'.
tata father tata [ˈt̪ät̪ä]
terá now terȯ [ˈt̪ɛrou̯]
ôlica door u̯oľica [u̯ɔˈlʲit͡s̪ä] Polish ulica means 'street'. The semantic change probably influenced by southern Greater Polish dialects.
wadzi sie to argue vaʒ́i śe [ˈväd͡ʑi‿ɕɛ]
wielgi big v́elǵi [ˈvʲɛlgʲi]
zajitrô day after tomorrow zai̯itruo [z̪äˈjitru̯ɔ]
zawrzyj to close zavžyi̯ [ˈz̪ävʒ̺ɘ̟j]
zegier clock zeǵer [ˈz̪ɛgʲɛr]
zielazô iron źelazuo [ʑɛˈläzu̯ɔ]

Ntụaka

[dezie | dezie ebe o si]
  1. 1.0 1.1 Nitsch 1958, pp. 183–188.

Akwụkwọ akụkọ

[dezie | dezie ebe o si]