Gaa na ọdịnaya

Asụsụ Ebrié

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ

 

Ebrié, ma ọ bụ Cama (Caman, Kyama, Tchaman, Tsama, Tyama), bụ ndị Tchaman na Ivory Coast na Ghana na-asụ. Ọ bụ asụsụ Potou nke alaka Kwa nke ezinụlọ asụsụ Niger–Congo .

fonology

[dezie | dezie ebe o si]

Ndepụta ekwentị

[dezie | dezie ebe o si]
Consonants [1]
Labial Alveolar Palatal Velar Labio- velar
Fortis, enweghị olu pʰ [pʰ] tʰ [tʰ] cʰ [cʰ, tʃ] kʰ [kʰ]
Fortis, kwuru b d ɟ [ɟ, dʒ] g gb [g͡b]
Lenis, enweghị olu p [p, ɓ̥] t [t, ɗ̥] c [c, ʄ̊] k [k, ɠ̊] kp [k͡p, ɠ̊͡ɓ̥]
Lenis, kwuru ɓ [ɓ, m] ɗ [ɗ, l, r, n] j [j, ɲ] w [w, ŋʷ]
Fricatives f, v s, z h [x, h]

Ụda [v] na [z] dị ntakịrị ma na-eme naanị na okwu ego . [1]

Udaume [1]
Ọnụ ọnụ Ihu imi
Mechie i
N'etiti e o ɛ̃ ɔ̃
Mepee ɛ a ã

Enweghị fọnịm consonant imi na Ebrié. Kama, ụdaume imi na-eme ka usoro consonant nke lenis a na-akpọ ụda [ɓ, ɗ, j, w] banye [m, n, ɲ, ŋʷ]. [1]

Ebrié nwere ụda ọkwa abụọ (H na L) yana ụda dara ada (HL). [2] O nwekwara ụda na-ese n'elu mmiri, na consonants fortis a na-ekwu na-enwe ọchịchọ iwetu ụda nke ụda dị ala. [1]

Ọmụmụ ihe ọmụmụ

[dezie | dezie ebe o si]

Ndekọ aha aha

[dezie | dezie ebe o si]

Ntụziaka klaasị aha na Ebrié na-amata ọdịiche dị n'etiti ụfọdụ homophones na n'etiti otu na ọtụtụ ụdị. Na mbụ, usoro a gaara esiwanye ike, dịka a hụrụ n'asụsụ Niger-Congo ndị ọzọ. [1]

Mfatoho foforo nso a ɛwɔ á-, à-, ɛ̃́-, na ɛ̃̀ -. Abụọ nke ikpeazụ, nke bụ ụdaume imi, nwekwara ike ịghọta dị ka syllabic imi, nke e degharịrị dị ka ɴ́ - na ɴ̀ - mana edere ya n'ụzọ ọ bụla dị ka <n>. [1]

Alphabet[3]
Symbol IPA Example Transcription Gloss
a /a/ áyá /ájá/ tree
an /ã/ áphán /ápʰã́/ smell
b /b/ /bɔ̀/ toad
bh /ɓ/ ábhwe /áɓwè/ canari
c /c/ kɔcɛn /kɔ̀cɛ̃̀/ bird
ch /cʰ/ chralá [cʰràlá] pangolin
d /d/ du /dù/ snake
e /e/ ńné [ńné] yam
ɛ /ɛ/ ádɛ́ /ádɛ́/ palm tree
ɛn /ɛ̃/ átɛn /átɛ̃̀/ fire
f /f/ áfɔn [áfɔ̃̀] branch
g /g/ gwe /gwè/ sea
gb /g͡b/ agbu /àg͡bù/ rifle
h /h/ áhɔn /áhɔ̃̀/ axe
i /i/ ḿbi [ḿbì] leaf
j /ɟ/ njɔn [ǹɟɔ̃̀] friends
k /k/ akran [àkrã̀] bottle
kh /kʰ/ ákhɔn /ákʰɔ̃̀/ spear
kp /k͡p/ ákpró [ák͡pró] hat
l [l, ɗ] álɛ [álɛ̀] tongue
m [m] mɛn [mɛ̃̀] I
n [n] nnwɛ [nnwɛ̀] snail
o /o/ ákhokho /ákʰòkʰò/ back
ɔ /ɔ/ awɔ́ /àwɔ́/ cat
ɔn /ɔ̃/ ácɔn /ácɔ̃̀/ fish
p /p/ ápɔ́ [ápɔ́] love
ph /pʰ/ lephan [lèpʰã̀] someone
r [r] ahran [àhrã̀] canoe
s /s/ /sɛ̀/ man
t /t/ áta /átà/ insult
th /tʰ/ átha [átʰà] war
u /u/ ńdu [ńdù] water
v (v) nvra [ǹvrà] appatam
w /w/ áwɔ́ /áwɔ́/ ten
y /j/ /jɔ̃̀/ good
z /z/ nzrɔ [ǹzrɔ̀] bag

Akara ụda dị elu nwere nnukwu ụda olu ( ájí 'respect'), ma hapụkwa ụda dị ala na-enweghị akara ( aji 'clay'). A na-eji sekọmfleksị (â) akara ụda dara ada. [3] A na-eji apostrophe (') akara ụdị ngwaa a na-emekarị. [3]

Ntụaka

[dezie | dezie ebe o si]

Ezinụlọ Enga nwere oke na-akọwa ebe obibi ha n'ofe ókèala ahụ ma mara na ha na-alụ ọgụ maka ala, mgbanwe alụmdi na

  1. 1 2 3 4 5 6 7 Bolê-Richard (2018). "Contribution à la phonologie historique du Niger-Congo: vers la reconstruction du Proto-Potou", Linguistique africaine: perspectives croisées (in French). Institut de Phonétique. ISBN 978-29-570-8944-4. Bolê-Richard, Rémy (2018). "Contribution à la phonologie historique du Niger-Congo: vers la reconstruction du Proto-Potou". Linguistique africaine: perspectives croisées (in French). Institut de Phonétique. ISBN 978-29-570-8944-4.
  2. Dido (2018). "Les pronoms mɛn, ɛ, an et nkɛ de l'ébrié ː morphophonologie et fonctions syntaxiques". Cahiers Ivoiriens de Recherche Linguistique 43: 37-48. 
  3. 1 2 3 Bolê-Richard (1986). Guide de lecture de l'ébrié (in French). Institut de Linguistique Appliquée. ISBN 9782809101270. Bolê-Richard, Rémy (1986). Guide de lecture de l'ébrié (in French). Institut de Linguistique Appliquée. ISBN 9782809101270.