Asụsụ Idun
| Idun | |
|---|---|
| Dýya | |
| Ugboro Ugboro | |
| A mụrụ ya | Naịjirịa |
| Ógbè | Steeti Kaduna |
Ndị na-asụ asụsụ ala |
78,000 (2012)[1] |
| Koodu asụsụ | |
| ISO 639-3 | ldb |
| Glottolog | idun1241 |
Idun (Idũ), ma ọ bụ Dũya (Dunya, Adong, Lungu, Ungu), bụ asụsụ Plateau na-adịghị mma nke Naijiria. Nhazi ya ejighị n'aka, mana ọ nwere ike dị nso na Ashe.
Obodo nta
[dezie | dezie ebe o si]Ndị na-ekwu okwu na-ebi na Ramindop B, Ọndofã̀, Udou, Táymɛ̀̃, Adar, Igbà, Mɛ̀mdɔr, Hùrtɔ̀̃, Àgbàŋànɔr, Ùmbùmbàŋ, Jàja, nkwdam, Kùkaŋ, Ọkare, Ùnwĩĩ, Igbayinɔr, Ɨ̀ Kaduna, Ɨ̀ Gìká nɨ́ Ɨ̀sèrélè. Aha obodo ndị Hausa bụ Shinkafa, Yèlwa, Jabe Panda, na Gunduma.
Ọmụmụ ụdaolu
[dezie | dezie ebe o si]Mkpụrụ okwu
[dezie | dezie ebe o si]| Bilabial | Ọmụmụ anụmanụ | Alveolar | Post-alveolar | Retroflex | Palatal | Akpụkpọ ahụ | Velar | Akpụkpọ ụkwụ | Mkpịsị aka | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kwụsị | b | d-mw='{"parts":[{"template":{"target":{"wt":"IPA","href":"./Template:IPA"},"params":{"1":{"wt":"t"}},"i":0}}]}' data-ve-no-generated-contents="true" id="mwSg" lang="und-Latn-fonipa" title="Representation in the International Phonetic Alphabet (IPA)" typeof="mw:Transclusion">t d | c ɟ | k ɡ | k͡p ɡ͡b | |||||
| Ụgbọ imi | m | n | ŋ | |||||||
| Tap | ɾ | ɽ | ||||||||
| Ihe na-atọ ụtọ | r | |||||||||
| Ihe na-esiri ike | v-no-generated-contents="true" id="mwmQ" lang="und-Latn-fonipa" title="Representation in the International Phonetic Alphabet (IPA)" typeof="mw:Transclusion">f v | s z | ʃ ʒ | x ɣ | h | |||||
| Africate | p̪͡f b̪͡v | t͡s d͡z | ||||||||
| Ihe atụ | j | ɥ | w | |||||||
| N'akụkụ | (l)1 |
1. Naanị n'okwu ndị a gbazitere n'oge na-adịbeghị anya, ọtụtụ n'ime ha sitere Ndị Hausa
Mkpụrụedemede
[dezie | dezie ebe o si]| N'ihu | Central | Ịlaghachi azụ | |
|---|---|---|---|
| N'akụkụ | i | u | |
| Ihe fọrọ nke nta ka ọ bụrụ nso | ɪ | ʊ | |
| N'etiti | e | o | |
| Open-Mid | ɛ | ɔ | |
| Emeghe | a | ||
Mkpụrụedemede niile ma e wezụga ụdaume dị nso /ɪ/ na /ʊ/ nwere ike ịpụta ogologo, nasalised ma ọ bụ ha abụọ; ụdaume /ɪ/ ma /ʊ/ na-efu maka ndị na-eto eto na-ekwu okwu.
Ụda
[dezie | dezie ebe o si]Enwere ụda larịị atọ na Idun, yana ụda na-arị elu na ụda ọdịda na-esite na ụda larịị dị n'akụkụ.
Edensibia
[dezie | dezie ebe o si]- ↑ Idun at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)