Asụsụ Mfumte

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ
Mfumte
Region Cameroon
Ethnicity Mfumte
Native speakers
(24,700 Mfumte dialect cited 1982)[1]



6,000 Kwaja and Ndaktup (2000), unknown number Fum
Language codes
ISO 639-3 Variously:



nfu – Mfumte



fum – Fum



kdz – Kwaja (East Mfumte)
Glottolog mfum1239  Mfumteic



fumm1238  Fum

Mfumte (Nfumte) bụ asụsụ Grassfields Bantu nke Cameroon. Ọ bụghị ihe doro anya ma ọ bụrụ na ụdị anọ ndị agbụrụ Mfumte Indaktup, Kwaja, Fum na Mfumte na-asụ bụ asụsụ dị iche iche na-aghọta ma ọ bụ dị iche iche; ikike ikwurịta okwu nwere ike ịbụ n'ihi nghọta dị n'ime ya ma ọ bụ asụsụ abụọ, ebe Fum na mfumte nwere ike ịbụ aha Naịjiria na Cameroon maka otu asụsụ ahụ.

Orthografy[dezie | dezie ebe o si]

Mfumte mkpụrụedemede nwere mkpụrụedemede iri anọ, nwere ụdaume iri atọ na ụdaume 10.[2]

[2]
Akwụkwọ ozi (nke dị n'elu) A B Ch D Dz E Ə F G Gb Gh H Ọdịdị M Ọdịdị J K Kp L M N Nyụ Ŋ O Ọ bụ Ø P R S Sh T Ts U Ọdịdị V W Wy Y Z Zh
Akwụkwọ ozi (obere mkpụrụ akwụkwọ) a b ch d dz na ə f g gb gh h Ọdịdị i Ọdịdị j k kp l m n ny ŋ o Ọ bụ n'afọ ø p r s sh t ts u N'anya v w Wy Wy na z zh
IPA /a/ /b/ /tʃ/ /d/ /dz/ /e/ /ə/ /f/ /g/ /gb/ /ɣ/ /x/, /h/ /h/ /i/ /ɯ/ /dʒ/ /k/ /kp/ /l/ /m/ /n/ /ɲ/ /ŋ/ /o/ /ɔ/ /ø/ /p/ /ɾ/ /s/ /ʃ/ /t/ /ts/ /u/ /y/ /v/ /w/ /ɥ/ /j/ /z/ /ʒ/

Edensibia[dezie | dezie ebe o si]

  1. Mfumte at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)
    Fum at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)
    Kwaja (East Mfumte) at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)
  2. 2.0 2.1 Julius A. Eyoh (June 2008). Mfumte Orthography Guide. silcam.org. Archived from the original on March 16, 2018. Retrieved on March 15, 2018.
  • A Sketch Grammar of the Central Mfumte Language Nkwupụta maka asụsụ Mfumte na nkọwa nke iwu ụtọ asụsụ ya
  • Usoro ngwọta esemokwu na Wulíʹ Ọdịbendị Nkọwa nke esemokwu asụsụ gụnyere asụsụ Mfumte