Gaa na ọdịnaya

Asụsụ Mfumte

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ
Mfumte
Region Cameroon
Ethnicity Mfumte
Native speakers
(24,700 Mfumte dialect cited 1982)[1]



6,000 Kwaja and Ndaktup (2000), unknown number Fum
Language codes
ISO 639-3 Variously:



nfu  Mfumte



fum  Fum



kdz  Kwaja (East Mfumte)
Glottolog mfum1239  Mfumteic



fumm1238  Fum

Mfumte (Nfumte) bụ asụsụ Grassfields Bantu nke Cameroon. Ọ bụghị ihe doro anya ma ọ bụrụ na ụdị anọ ndị agbụrụ Mfumte Indaktup, Kwaja, Fum na Mfumte na-asụ bụ asụsụ dị iche iche na-aghọta ma ọ bụ dị iche iche; ikike ikwurịta okwu nwere ike ịbụ n'ihi nghọta dị n'ime ya ma ọ bụ asụsụ abụọ, ebe Fum na mfumte nwere ike ịbụ aha Naịjiria na Cameroon maka otu asụsụ ahụ.

Orthografy

[dezie | dezie ebe o si]

Mfumte mkpụrụedemede nwere mkpụrụedemede iri anọ, nwere ụdaume iri atọ na ụdaume 10.[2]

[2]
Akwụkwọ ozi (nke dị n'elu) A B Ch D Dz E Ə F G Gb Gh H Ọdịdị M Ọdịdị J K Kp L M N Nyụ Ŋ O Ọ bụ Ø P R S Sh T Ts U Ọdịdị V W Wy Y Z Zh
Akwụkwọ ozi (obere mkpụrụ akwụkwọ) a b ch d dz na ə f g gb gh h Ọdịdị i Ọdịdị j k kp l m n ny ŋ o Ọ bụ n'afọ ø p r s sh t ts u N'anya v w Wy Wy na z zh
IPA /a/ /b/ /tʃ/ /d/ /dz/ /e/ /ə/ /f/ /g/ /gb/ /ɣ/ /x/, /h/ /h/ /i/ /ɯ/ /dʒ/ /k/ /kp/ /l/ /m/ /n/ /ɲ/ /ŋ/ /o/ /ɔ/ /ø/ /p/ /ɾ/ /s/ /ʃ/ /t/ /ts/ /u/ /y/ /v/ /w/ /ɥ/ /j/ /z/ /ʒ/

Edensibia

[dezie | dezie ebe o si]
  1. Mfumte at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)
    Fum at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)
    Kwaja (East Mfumte) at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)
  2. 1 2 Julius A. Eyoh (June 2008). Mfumte Orthography Guide. silcam.org. Archived from the original on March 16, 2018. Retrieved on March 15, 2018.
  • A Sketch Grammar of the Central Mfumte Language Nkwupụta maka asụsụ Mfumte na nkọwa nke iwu ụtọ asụsụ ya
  • Usoro ngwọta esemokwu na Wulíʹ Ọdịbendị Nkọwa nke esemokwu asụsụ gụnyere asụsụ Mfumte