Chokwe language
| Chokwe Ucôkwe (Wuchokwe) | ||
|---|---|---|
| Spoken in: | Angola, Democratic Republic of the Congo, Zambia | |
| Total speakers: | Templeeti:Sigfig | |
| Language family: | Nnijer–Kongo Atlantic–Congo Volta-Congo Benue–Congo Bantoid Southern Bantoid Chokwe | |
| Language codes | ||
| ISO 639-1: | none | |
| ISO 639-2: | — | |
| ISO 639-3: | cjk | |
| Note: This page may contain IPA phonetic symbols in Unicode. | ||
Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Yesno' not found.
Chokwe (nke a makwaara dị kà Batshokwe, Ciokwe, Kioko, Kiokwe, Quioca, Quioco, Shioko, Tschiokloe mà ọ bụ Tshokwe) bụ asụsụ Bantu nkè ndị Chokwe nkè Democratic Republic of the Congo, Angola ná Zambia na-asụ.[1] Á ghọtara yá dị kà asụsụ mba nkè Angola, ebe e mere atụmatụ ná ọkara nde mmadụ na-asụ yá nà 1991; ọkara nde ndị ọzọ na-asụrụ yá biri ná Congo ná 1990, ná ìhè dị kà 20,000 ná Zambia ná 2010. Á na-eji yá eme Ihe dị kà asụsụ na-asụ n'ebe ọwụwa anyanwụ Angola.
Usoro ide ihe
[dezie | dezie ebe o si]Angola's Instituto de Línguas Nacionais (National Languages Institute) eguzobewo iwu mkpụrụ ókwú màkà Chokwe iji mee kà ọ dịkwuo mfe mà kwalite ojiji yá.
Ọmụmụ ụdaolu
[dezie | dezie ebe o si]Mkpụrụedemede
[dezie | dezie ebe o si]| N'ihu | Central | Nlaghachi | |
|---|---|---|---|
| N'akụkụ | i | u | |
| N'etiti etiti | e | o | |
| Mepee n'etiti | ɛ | ɔ | |
| Emeghe | a ~ ɑ | ||
A pụkwara ịnụ ụdaume dị kà nasalized mgbe ọ na-ebute ụdaume imi.
Mkpụrụ okwu
[dezie | dezie ebe o si]| Ọnụ | Alveolar | Post-alveolar<br id="mwUw"><br><br><br> | Palatal | Velar | Ọkụ | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kwụsị | <small id="mwXw">enweghị olu</small> | p | t | (c) | k | ||
| kwuru okwu | b | d | (ɟ) | g | |||
| aspirated | pʰ | tʰ | kʰ | ||||
| N'ihi ya, ọ bụ n'ihi ya ka a na-akpọ D. | ᵐb | ⁿd | (ɲɟ) | ᵑɡ | |||
| N'ihi ya, ọ bụ n'ihi ya ka a na-eme ka a na - a na | ᵐp | ||||||
| Africate | <small id="mwpQ">enweghị olu</small> | p͡f | Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Yesno' not found. | t͡ʃ | |||
| kwuru okwu | Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Yesno' not found. | d͡ʒ | |||||
| <small id="mwvg">Nwanyị na-agba agba</small> | ⁿd͡v | ⁿd͡ʒ | |||||
| Ihe na-esiri ike | enweghị olu | f | s | ʃ | h | ||
| <small id="mw2g">kwuru okwu</small> | v | z | ʒ | ||||
| <small id="mw5w">Nwanyị na-agba agba</small> | ⁿz | ⁿʒ | |||||
| Ụgbọ imi | m | n | ɲ | ||||
| Ihe atụ | n'akụkụ | l | ʎ | ||||
| ala dị larịị | j | w | |||||
Á pụkwara ịkpọ ụda /t͡ʃ, d͡ʒ, nd͡ʒ/ dị kà nkwụsị ọnụ [c, ɟ, ɲɟ].
Ụda ụda
[dezie | dezie ebe o si]Chokwe nwere ụda atọ dị ka /v́/, /v̀/, na /v̂/.[2]
Ihe Nlereanya
[dezie | dezie ebe o si]| Bekee | Chokwe |
|---|---|
| Ụtụtụ Dị Mma
Nzaghachi |
Menekenu
-Mwane |
| Hụ gị | Ndo tàlị yikehe |
| Ekele | Salenuho |
| Gịnị bụ aha gị? | Ọ bụ naanị ya ka ọ na-eme? |
| Aha m bụ ____ | Jina liami ___ |
Edensibia
[dezie | dezie ebe o si]- ↑ Nurse (2019). The Bantu languages, Second. ISBN 9781317628682.
- ↑ Martins (1990). Elementos de Gramática de Utchokwe (in Portuguese). Lisboa: Instituto de Investigação Científica Tropical, 25–32.
- ↑ Akindipe. Learn Chokwe (Greetings and Introduction). Learn Chokwe. Archived from the original on 2021-05-09.
Njikọ mpụga
[dezie | dezie ebe o si]- Mụta Chokwe na ịntanetị (Mofeko) Omotola Akindipe, Geofrey Kakaula & Alcino Joné