Free convective layer

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ
Ihe osise na-egosi ụzọ ikuku mgbe e buliri ya n'akụkụ B-C-E ma e jiri ya tụnyere ikuku gbara ya gburugburu Okpomọkụ (T) na iru mmiri (Tw)

Na sayensị ikuku, free convective layer (FCL) bụ layer nkè ọnọdụ ma ọ bụ nwèrè ike ọgba aghara na troposphere. Ọ bụ ihe dị n'ime nké ikuku na-arịgo elu nwéré ike ịnwe ọmarịcha ihe na-ese n'elu (PBE) ka o wee nwee ike ime ka mmiri dị omimi (DMC). Na ụda ikuku, ọ bụ ọkwa dị n'etiti ọkwa nke convection n'efu (LFC) na ọkwa nguzozi (EL). FCL dị mkpa màkà usoro dịgasị ichè iche na amụma nke oké égbè eluigwe.

Ọ bụ ọkwa nkè ọgba aghara, "ébé dị mmá" na eserese thermodynamic ebe ikuku na-arịgo na-ekpo ọkụ karịa gbụrụ-gbúrụ ya. Ijikọta ike na-aga n'ihu site na LFC gaa na EL na-enye ọnụọgụ nké ike nwéré ike ịnwe (CAPE), atụmatụ nke ike kachasị dị na convection. A na-egosipụta omimi nke FCL site na usoro a:

FCL = ZEL - ZLFC
FCL = PEL - PLFC

N'ụzọ dị omimi, mmiri na-ekpo ọkụ bụ n'ezie égbè eluigwe ma ọ bụ égbè eluigwe, ọ bụ ezie na ụfọdụ convection dị otú ahụ anaghị emepụta égbè eluigwe na ya mèrè ọ bụghị égbè eluigwe. Ọ bụ igwe ojii cumulus congestus ma ọ bụ igwe ojii Cumulonimbus. Akụkụ ikuku na-arịgo site na elu dị nso (mgbakọta (ML) ma ọ bụ ókèala (PBL)) ga-arụ ọrụ site na nkwụsi ike nke convective inhibition (CIN) mgbè ọ dị. Ọrụ a na-abịa site na ịbawanye ọgba aghara na ọkwa dị ala site n'ibuli okpomọkụ ma ọ bụ ebe igirigi, ma ọ bụ site na ibuli elu. Na-enweghị enyemaka nke nrụgide igwe, ngwugwu ga-eru okpomọkụ ya (Tc) tupu mmiri convection (igwe ojii) amalite na nso ọkwa convective condensation (CCL), ébé site na ibuli elu, isi igwe ojii na-amalite na nso ọkwa condensation ebuli elu (LCL). Mgbè ụdị ntụgharị dị otú ahụ dị, nke a ga-anọgide dị ka convection na-adịghị omimi, nke na-ekpo ọkụ (obere igwe ojii cumulus) ruo mgbè ọ gafere na convective inhibition layer, mgbè nke ahụ gasịrị DMC na-aga n'ihu ka ngwugwu na-akụ LFC ma banye na FCL, ma ọ bụrụ na okpomọkụ ma ọ bụ nrụgide igwe na-agagide (na mmiri zuru ezu dị na mpụta). Na ọkwa nke na-anọpụ iche na-ese n'elu mmiri (EL), ngwugwu dị jụụ karịa gbụrụ-gbúrụ ébé obibi ma kwụsie ike na thermodynamically, na-aga n'ihu na-arị elu site na ume ma si otú a na-ebelata ruo mgbè ọ ga-akwụsị ịrịgo na ọkwa kachasị elu (MPL) - nke nwéré ike igosipụta onwé ya dị ka elu. Ileghara mmetụta ndị ọzọ anya, ọnụ ọgụgụ dị elu nke CAPE zuru ezu na FCL, na karịsịa ọkpụrụkpụ nke ebe a dị mma, nke enwèrè ike ịlele dị ka ndepụta e welitere (LI) na ịdị elu dị iche iche, na-ebute mmụba siri ike na ịrị elu ikuku ngwá ngwá.

Hụkwa[dezie | dezie ebe o si]

  • Okpomọkụ nke ikuku

Edensibia[dezie | dezie ebe o si]

  • [Ihe e dere n'ala ala peeji] Ịtụle nkesa kwụ ọtọ nke Convective Available Potential Energy. Ọnọdụ ihu igwe na amụma, 13 (3): 870.

Njikọ mpụga[dezie | dezie ebe o si]

  • Ihe ngosi ikuku (National Weather Service St. Louis)