Iwu ihu igwe (akwụkwọ akụkọ)

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ

Climate Policy bụ akwụkwọ sayensị na-enyocha ndị ọgbọ na-ebipụta nyocha na nyocha na akụkụ niile nke iwu mgbanwe ihu igwe, gụnyere ma mbelata na mgbanwe. E bịdọrọ ya n'afọ 2000 ma Taylor & Francis na-ebipụta ya ugboro iri kwa afọ. Ónyé nchịkọta akụkọ ugbu a bụ Jan Corfee-Morlot, ndị isi nchịkọta akụkọ bụ Frank Jotzo (Australian National University) na Harald Winkler (University of Cape Town). Dị ka Journal Citation Reports si kwuo, akwụkwọ akụkọ ahụ nwèrè mmetụta afọ abụọ nke afọ 2018 nke 4.797 na mmetụta afọ ise nke 4.073.[1] Ọ nọ n'ọnọdụ nke mbụ n'ime iri anọ na asaa na ọkwa nchịkwa ọha na eze na nke irí na ise n'ime otu narị na iri na isii na Ọmụmụ gbụrụ-gbúrụ ébé obibi. Akwụkwọ akụkọ ahụ na ndị nchịkọta akụkọ ya na ndị nchịkọta ya na-arụkọ ọrụ ọnụ, ndị otu mba ụwa na-egosipụta nka dịgasị iche iche na imepụta iwu ihu igwe na mmejuputa. A na-ebipụta Iwu ihu igwe na mmekorita ya na Climate Strategies, nke ya na ya na-ekerịta blọọgụ.

Ihe ndị mere n'oge gara aga[dezie | dezie ebe o si]

Michael Grubb (nke bụzi Prọfesọ nke Mgbanwe ihu igwe na Iwu Ike, Mahadum College London), guzobere Iwu ihu igwe n'afọ 2000, ónyé hụrụ ọdịiche dị na mbipụta agụmakwụkwọ na nsogbụ mgbanwe ihu igwe. Akwụkwọ akụkọ dị na sayensị nke mgbanwe ihu igwe, mana ọ dịghị nke lekwasịrị anya na iwu mba na nke mba ụwa. Ihe akaebe sayensị màkà mgbanwe ihu igwe na-aghọwanye ihe doro anya, gụnyere site na akụkọ nke Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), gọọmentị ekwuputala mkpebi ha iji dozie nsogbụ ahụ site na ịnakwere UN Framework Convention on Climate Changes (UNFCCC) n'afọ 1992 na Kyoto Protocol n'afọ 1997. A chọrọ nnyocha ọhụrụ ngwa ngwa na ngwaọrụ iwu na ụzọ ndị nwere ike ịmalite ịkwaga ụwa n'ụzọ carbon dị ala na nke na-eguzogide ihu igwe. Ọhụụ nke Iwu ihu igwe bụ iji kwalite nyocha dị otú ahụ metụtara iwu, ma mee ka ónyé ọ bụla na-etinye aka na ịnagide mgbanwe ihu igwe nwee ike ịnweta ya. E wepụtara mbipụta mbụ nke Climate Policy, nke Elsevier bipụtara na mbụ, n'ọnwa Nọvemba afọ 2000, ozugbo tupu Nzukọ nke isii nke Ndị otu (COP 6) na UNFCCC. E bipụtara mpịakọta mbụ zuru ezu na 2001, na mbipụta anọ. Michael Grubb jere ozi dị ka ónyé isi nchịkọta akụkọ ruo n'afọ 2016. Ónyé nchịkọta akụkọ mbụ bụ Richard Lorch (ruo afọ 2013), Peter Mallaburn (afọ 2014-2016) na Joanna Depledge (afọ 2017-2020) sochiri.

Ebumnuche na oke[dezie | dezie ebe o si]

Ebumnuche bụ isi nke Iwu ihu igwe bụ inyere aka mee ka mmeghachi omume na mgbanwe ihu igwe mara site na ibipụta nyocha na nyocha siri ike, nke dabeere na ihe akaebe nke dị mfe ma dị mkpa, ọ bụghị naanị ndị ọkà mmụta, kamakwa ndị na-eme iwu na ndị na-arụ ọrụ site na ngalaba niile. Ọ na-enye ikpo okwu màkà echiche ọhụrụ, ụzọ ọhụrụ na nghọta dabere na nyocha nke nwéré ike inyere aka ịkwalite iwu ihu igwe n'omume. Dị ka akwụkwọ akụkọ na-ahụ màkà iwu, nké na-elekwasị anya na iwu, Iwu ihu igwe na-agba ume itinye akwụkwọ site na ngalaba agụmakwụkwọ niile dị mkpa. 

Dị ka akụkụ nke mba ụwa na interdisciplinary ya, Climate Policy na-ebipụta akwụkwọ gbásárá ngalaba zuru oke metụtara mgbanwe ihu igwe, yana ọtụtụ nhọrọ iwu na usoro ọchịchị a na-etinye n'ọrụ ma ọ bụ na-atụ aro gbụrụ-gbúrụ ụwa.  Ihe na-adọrọ mmasị karịsịa bụ nyocha nke ngwá ọrụ na usoro iwu dị ugbu a, yana nyocha nke aro ọhụrụ na nsogbụ ndị na-apụta ọhụrụ na akwụkwọ ma ọ bụ ébé a na-ahụ anya. 

Ihe ndị dị n'ime ya[dezie | dezie ebe o si]

Climate Policy na-ebipụta ụdị isiokwu ndị a:

  • Akụkọ nyocha (ihe dị ka okwu puku asaa), na-egosi nsonaazụ nke nyocha mbụ.
  • Isiokwu njikọ (ihe dị ka okwu puku asatọ), na-enye njikọ mbụ nke ihe ọmụma na nyocha dị ugbu a na otu isiokwu.
  • Nnyocha iwu (ihe dị ka okwu puku ise), nyochaa usoro iwu ma ọ bụ ngwá ọrụ dị ugbu a, ma ọ bụ nyochaa atụmatụ iwu ọhụrụ.
  • Isiokwu Outlook (ihe dị ka okwu puku atọ), na-enye aka na nkọwa mbụ nke dabeere na ihe akaebe na nke siri ike na okwu ndị dị mkpa nke oge a.

Na mgbakwunye na mbipụta iri ya n'afọ, Climate Policy na-ebipụta mbipụta pụrụ iche na mgbakwunye ndị na-elekwasị anya na isi okwu na-apụta, na ndị ọbịa nke ndị ọkachamara na mpaghara ahụ dezigharịrị. Mbipụta pụrụ iche na mgbakwunye ndị na-adịbeghị ányá gụnyere ihe ndị a:

  • Iwu mgbanwe ihu igwe, ihe onwunwe okike na esemokwu: Mmetụta màkà mmepe (Nleta nke Esteve Corbera, Courtney Work na Dik Roth dezigharịrị)
  • National-level Carbon Emissions Trading in China: Challenges and Prospects (Guest edited by Maosheng Duan, Shaozhou Qi and Libo Wu)
  • Ngwá Ọrụ Iwu maka igbochi ịrị elu okpomọkụ ụwa ruo 1.5°C (Ndị ọbịa nke Fu Sha, Axel Michaelowa na Myles Allen dezigharịrị)
  • EU Climate Policy: Mmetụta, Ịrụ ọrụ nke ọma na Ịga n'ihu na 2050 (Ndị ọbịa nke Paul Ekins, Paul Drummond na Benjamin Görlach dezigharịrị)

Edensibia[dezie | dezie ebe o si]

  1. (2019) "Climate Policy", 2018 Journal Citation Reports, Science, Web of Science, Clarivate Analytics. 

Njikọ mpụga[dezie | dezie ebe o si]