Northwest Gbaya language
| Northwest Gbaya | ||
|---|---|---|
| Spoken in: | Cameroon, Central African Republic | |
| Total speakers: | 65,000 in Cameroon | |
| Language family: | Nnijer–Kongo Atlantic–Congo Savannas Gbaya Western Northwest Gbaya | |
| Language codes | ||
| ISO 639-1: | none | |
| ISO 639-2: | — | |
| ISO 639-3: | gya | |
| Note: This page may contain IPA phonetic symbols in Unicode. | ||
Northwest Gbaya bụ asụsụ Gbaya nkè á na-asụ n'ofe Cameroon ná Central African Republic. Isi ụdị dị iche ichè bụ Kara (Kàrà, Gbaya Kara), áhà yá ná ọtụtụ asụsụ ndị agbata obi; Lay (Loney) bụ naanị obere mpaghara dị n'ebe ugwu Mbodomo, ná otu ụzọ n'ụzọ atọ n'etiti yá ná Toongo nkè á na-akpọghị áhà ná Moñino (2010), mana asụsụ Gbaya dị n' ndịda na-emetụta yá.
Màkà emume mmalite nwoke, ndị Gbaya Kara na-eji asụsụ á na-akpọ La'bi.
Ọmụmụ ụdaolu
[dezie | dezie ebe o si]Ozi ndị á dabere ná 'Bodoe (Kàrà) ná olumba ùgwù:[1]
Mkpụrụ okwu
[dezie | dezie ebe o si]| Ọnụ | Alveolar | Palatal | Velar | Ọnụ na-ekpuchi egbugbere ọnụ<br id="mwJA"><br><br><br> | Ọkụ | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ụgbọ imi | m | n | ɲ | ŋ | ŋ͡m | ||
| Plosive | enweghị olu | p | t | k | k͡p | ʔ | |
| kwuru okwu | b | d | ɡ | ɡ͡b | |||
| Nwanyị na-agba agba | mb | nd | ŋɡ | ŋmɡ͡b | |||
| implosive | ɓ | ka | |||||
| Ihe na-esiri ike | enweghị olu | f | s | h | |||
| kwuru okwu | v | z | |||||
| Tap/Trill | (nke a na-akpọ) | r | |||||
| Ihe atụ | l | j | w | ||||
- Ọ bụ naanị n'ime adverbs ideophonic n'ime okwu mbido mà ọ bụ ọnọdụ intervocalic.[2]
Mkpụrụedemede
[dezie | dezie ebe o si]| N'ihu | Central | Nlaghachi | |
|---|---|---|---|
| N'akụkụ | i iː | u uː | |
| N'etiti etiti | e eː | o oː | |
| Mepee n'etiti | ɛ ɛː | ɔ ɔː | |
| Emeghe | a aː |
- /w/ nwere ike ịnụ dị ka etiti mgbe ọ na-esote ụdaume n'ihu /i, e, ɛ/.
| N'ihu | Central | Nlaghachi | |
|---|---|---|---|
| N'akụkụ | Ọ dị ike: | ũ ũː | |
| Mepee n'etiti | ɛ̃ ɛ̃ː | ɔ̃ ɔ̃ː | |
| Emeghe | À n'ala a: |
- Á na-anụ /w/ dị ka [w̃] mgbe ọ na-ebute ụdaume imi.[2]
Usoro ide ihe
[dezie | dezie ebe o si]Paulette Roulon-Doko na-eji transcription phonetic eme ìhè n'ọrụ ná Northwest Gbaya. na-ahụ ụdaume imi n'ebe ahụ ná tilde n'okpuru mkpụrụedemede ụdaume Ōa, ɛ, Ōa.
| a | b | ɓ | d | ka | na | Ọ bụ | f | g | gb | h | i | k | kp | l | m | mb | n | nd | ng | ngb | ɲ | ŋ | nm | p | Ọ bụ n'afọ | p | r | s | t | u | v | Akụkọ banyere ya | w | na | z | ʔ |
Na Cameroon, a na-eji mkpụrụedemede dabere ná General Alphabet of Cameroonian Languages, karịsịa ná ntụgharị Bible n'asụsụ Gbaya nke Alliance biblique du Cameroun bipụtara. Á na-ahụ ụdaume imi n'ebe ahụ ná cedilla n'okpuru mkpụrụedemede ụdaume Ōa̧, ɛ̧, i̧, ɔ̧, u̧.
| a | b | ɓ | d | ka | na | Ọ bụ | f | g | gb | h | i | k | kp | l | m | mb | n | nd | ng | ngb | ny | ŋ | nm | p | Ọ bụ n'afọ | p | r | s | t | u | v | w | na | z | Ọdịdị |
Edensibia
[dezie | dezie ebe o si]- ↑ Roulon-Doko (1997). Parlons Gbaya. Paris: L'Harmattan.
- 1 2 Moñino (1995). Gbaya du Nord (Kara, Yaayuwee). Le proto-Gbaya : essai de linguistique comparative historique sur vingt-et-une langes de'Afrique centrale: Paris : Peeters, 58. Kpọpụta njehie: Invalid
<ref>tag; name ":0" defined multiple times with different content