Akụkọ nnyocha mbụ nke IPCC

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ
Akụkọ nnyocha mbụ nke IPCC
report
part of the seriesIPCC report Dezie
ndị sotereAkụkọ nnyocha nke Abụọ nke IPCCnyocha Dezie
ndị mbipụtaNgalaba Gọọmentị Na-ahụ Maka Mgbanwe Ihu igwe Dezie
afọ/ụbọchị mbipụta1990 Dezie
Intergovernmental Panel on Climate Change Logo

E dechara akụkọ nnyocha mbụ (FAR) nke Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) n'afọ 1990. Ọ rụrụ ọrụ dị ka ihe ndabere nke United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC). Akụkọ a nwere mmetụta ọ bụghị naanị na nguzobe nke UNFCCC, kamakwa na nzukọ mbụ nke òtù (COP), nke emere na Berlin na 1995.[1] Nchịkọta nke WG I Summary for Policymakers na-akọ na ha kwenyesiri ike na ikuku sitere na ọrụ mmadụ na-abawanye oke ikuku nke gas na-ekpo ọkụ, na-akpata na nkezi okpomọkụ ọzọ nke elu ụwa. Ha ji obi ike gbakọọ na CO2 bụ ihe kpatara ihe karịrị ọkara nke mmetụta okpomọkụ.

Ha buru amụma na n'okpuru ọnọdụ "azụmahịa dị ka ọ na-adị" (BAU), ọnọdụ okpomọkụ zuru ụwa ọnụ ga-abawanye ihe dịka 0.3 Celsius C kwa afọ n'ime narị afọ [21st].  Ha kpebiri na ọ̀tụ̀tụ̀ okpomọkụ ikuku dị n'elu ụwa amụbaala site na 0.3 ruo 0.6 °C n'ime 100 afọ gara aga, na-ekwekọ n'ụzọ sara mbara na amụma nke ụdị ihu igwe, mana ọ dịkwa otu nha dị ka mgbanwe ihu igwe eke.  Nchọpụta na-enweghị mgbagha nke mmetụta griin haus emelitere agaghị enwe ike ruo afọ iri ma ọ bụ karịa.

Akụkọ mgbakwunye nke afọ 1992 bụ mmelite, nke a rịọrọ n'ihe gbasara mkparịta ụka UNFCCC na Earth Summit (United Nations Conference on Environment and Development) na Rio de Janeiro na 1992. Nkwubi okwu bụ na nyocha kemgbe 1990 "emetụtaghị nghọta anyị banyere sayensị nke mmetụta okpomọkụ ma ọ bụ kwado ma ọ bụ ghara ịkwado mgbanwe nke nkwubi okwu ndị dị mkpa nke nyocha sayensị IPCC mbụ". O kwuru na simulations na-agafe agafe (nke na-adabere n'oge), nke bụ nke mbụ na FAR, emelitere ugbu a, mana anaghị agụnye mgbanwe aerosol ma ọ bụ ozone.

Nchịkọta[dezie | dezie ebe o si]

E wepụtara akụkọ ahụ n'akụkụ atọ dị mkpa, nke kwekọrọ na ìgwè ọrụ atọ nke ndị ọkà mmụta sayensị nke IPCC guzobere.

  • Working Group I: Scientific Assessment of Climate Change, edited by J.T. Houghton, G.J. Jenkins and J.J. Ephraums
  • Working Group II: Impacts Assessment of Climate Change, edited by W.J. McG. Tegart, G.W. Sheldon and D.C. Griffiths
  • Working Group III:The IPCC Response Strategies

Akụkụ ọ bụla gụnyere nchịkọta maka ndị na-eme iwu. A gbasoro usoro a na nyocha nyocha ndị sochirinụ.

Nchịkọta ndị isi nke nchịkọta ndị na-eme iwu nke akụkọ WG I gụnyere:

  • Anyị ji n'aka ihe ndị a: enwere mmetụta okike na-ekpo ọkụ...; ikuku sitere na ọrụ mmadụ na-eme ka ikuku nke gas na-ekwo ọkụ na-abawanye: CO2, methane, CFCs na nitrous oxide. Mmụba ndị a ga-eme ka mmetụta okpomọkụ dịkwuo elu, na-akpata na nkezi okpomọkụ ọzọ nke elu ụwa. Gas na-ekpo ọkụ, mmiri na-ekpuchi, ga-abawanye na nzaghachi maka okpomọkụ ụwa ma mee ka ọ dịkwuo mma.
  • Anyị ji obi ike gbakọọ na:CO2 abụwo ihe kpatara ihe karịrị ọkara nke mmetụta okpomọkụ; gas ndị dị ogologo ga-achọ mbelata ozugbo na ikuku sitere na ọrụ mmadụ nke ihe karịrị 60% iji mee ka ọnụ ọgụgụ ha kwụsie ike na ọkwa taa.
  • Na ndabere na ụdị dị ugbu a, anyị na-ebu amụma: n'okpuru [BAU] mmụba nke okpomọkụ ụwa n'oge narị afọ nke irí abụọ na otu ihe dị ka 0.3 °C kwa afọ iri (nke nwere mgbagwoju anya nke 0.2 ruo 0.5 °C kwa iri); nke a karịrị nke ahụ a hụrụ n'ime afọ 10,000 gara aga; n'okpuru ihe ndị ọzọ ... nke na-ewere ọkwa na-arịwanye elu nke njikwa, ọnụego mmụba na okpomọkụ zuru ụwa nke ihe dị dịka 0.2 °C [na] ihe dị ka 0.5 °C ruo kwa afọ iri.
  • E nwere ọtụtụ ihe ejighị n'aka na amụma anyị karịsịa n'ihe gbasara oge, ịdị ukwuu na usoro mpaghara nke mgbanwe ihu igwe, n'ihi nghọta anyị na-ezughị ezu banyere: isi iyi na mmiri nke GHGs; igwe ojii; oké osimiri; ice ice sheets.
  • Ikpe anyị bụ na: okpomọkụ ikuku zuru ụwa ọnụ ejirila 0.3 ruo 0.6 °C rịa elu n'ime afọ 100 gara aga..; Ọnụ ọgụgụ nke okpomọkụ a kwekọrọ n'ozuzu ya na amụma nke ụdị ihu igwe, mana ọ bụkwa otu oke dị ka mgbanwe ihu igwe. N'ihi ya, mmụba a hụrụ nwere ike ịbụ n'ụzọ dị ukwuu n'ihi mgbanwe okike a; n'aka nke ọzọ, mgbanwe a na ihe ndị ọzọ sitere n'aka mmadụ nwere ike belata okpomọkụ ka ukwuu nke mmadụ kpatara. Nchọpụta doro anya nke mmetụta okpomọkụ dị elu agaghị adị maka afọ iri ma ọ bụ karịa.
  • n'okpuru azụmahịa IPCC dị ka ihe omume ikuku na-adịkarị, nkezi ọnụego nke oke osimiri zuru ụwa ọnụ nke ihe dị ka 6 cm kwa afọ iri n'ime narị afọ na-esote (nke nwere mgbagwoju anya nke 3 - 10 cm kwa afọ), karịsịa n'ihi mgbasawanye okpomọkụ nke oké osimiri na ịgbaze nke ụfọdụ ice ala. Mmụba e buru n'amụma bụ ihe dị ka 20 cm ... site na 2030, na 65 cm site na njedebe nke narị afọ na-esote.

Hụkwa[dezie | dezie ebe o si]

 

  • Izere mgbanwe ihu igwe dị ize ndụ
  • Omume azụmahịa na mgbanwe ihu igwe
  • Nchekwa ike
  • Iwu ike
  • Ihe nlereanya ihu igwe zuru ụwa ọnụ
  • Omume onwe onye na nke ndọrọ ndọrọ ọchịchị na mgbanwe ihu igwe
  • Ụkpụrụ nchebe
  • Ihe onwunwe ike ụwa na ojiji

Edensibia[dezie | dezie ebe o si]

  1. The IPCC: Who Are They and Why Do Their Climate Reports Matter?. Union of Concerned Scientists: Reports & Multimedia - Activist Resources: Explainers. Union of Concerned Scientists (11 October 2018). Archived from the original on 30 December 2019. Retrieved on 30 December 2019.

Njikọ mpụga[dezie | dezie ebe o si]