Asụsụ Duun

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ
Duun
Duungooma
Dzuungoo
Ógbè Mali, Burkina Faso
Ndị na-asụ asụsụ ala
150,000 (2018)[1] 
Niger-Congo
  • Mande
    • Ebe Ọdịda Anyanwụ
      • Ebe Ugwu Ọdịda Anyanwụ
Koodu asụsụ
ISO 639-3 Ma ọ bụ:dux - Duungoomadnn - Dzùùngoo
  
  
Glottolog duun1242 Duungoomadzuu1241 Dzùùngoo 
 

Duun bụ Asụsụ Mande nke Mali. E nwere ụdị atọ nke Duun, West Duun, ma ọ bụ Duungooma (nke a makwaara dị ka Du, Samogho-sien) na Banki ma ọ bụ Bankagooma, na Mali, na East Duun, ọ bụ Dzùùn (goo) , na Burkina Faso. Ndị a dị iche iche n'ụzọ doro anya mana ha nwere ezi uche dị na ya nke nghọta ibe ha.

Asụsụ East Duun, Kpan (Kpango, Samoro-guan) na Dzùùngoo (Samogo-iri), dị mfe nghọta.

Ọmụmụ ụdaolu[dezie | dezie ebe o si]

nke asụsụ Dunn nwere ụdaume 26 na ụdaume 12. Phonemes ndị a dị na International Phonetic Alphabet (IPA) .

Mkpụrụ okwu Mkpụrụ okwu
Akpụkpọ ahụ Alveolar Palatal Velar Akpụkpọ ụkwụ
Ihe Na-egbochi Okpokoro p

b

t

d

c

ɟ

k

g

kp

gb

Africate ts

dz

Ihe na-esiri ike f

v

s ʃ

ʒ

x
Ọkụ na-ada ụda Ụgbọ imi m n ɲ ŋ ŋm
Ihe atụ w l j
Phonemes nke ụdaume
Enweghị gburugburu Gburugburu
Emechiri Okwu i u
Ụgbọ imi Ọ bụ Otú ọ dị,
Ọkara mechiri emechi na o
Ọkara oghere Okwu Ọ bụ Ọ bụ n'oge a ka a na-eme ya
Ụgbọ imi ɛ̃ Ọ bụ n'afọ
Emeghe Okwu a
Ụgbọ imi [Ihe e dere n'ala ala peeji]

Edensibia[dezie | dezie ebe o si]

che n'ụzọ doro anya mana ha nwere ezi uche dị na ya nke nghọt

  1. Duungooma at Ethnologue (25th ed., 2022) Closed access icon
    Dzùùngoo at Ethnologue (25th ed., 2022) Closed access icon

Àtụ:Mande languages