Asụsụ Duun
Ọdịdị
| Duun | |
|---|---|
| Duungooma Dzuungoo | |
| Ógbè | Mali, Burkina Faso |
Ndị na-asụ asụsụ ala |
150,000 (2018)[1] |
| Koodu asụsụ | |
| ISO 639-3 | Ma ọ bụ:dux - Duungoomadnn - Dzùùngoo |
| Glottolog | duun1242 Duungoomadzuu1241 Dzùùngoo |
Duun bụ Asụsụ Mande nke Mali. E nwere ụdị atọ nke Duun, West Duun, ma ọ bụ Duungooma (nke a makwaara dị ka Du, Samogho-sien) na Banki ma ọ bụ Bankagooma, na Mali, na East Duun, ọ bụ Dzùùn (goo) , na Burkina Faso. Ndị a dị iche iche n'ụzọ doro anya mana ha nwere ezi uche dị na ya nke nghọta ibe ha.
Asụsụ East Duun, Kpan (Kpango, Samoro-guan) na Dzùùngoo (Samogo-iri), dị mfe nghọta.
Ọmụmụ ụdaolu
[dezie | dezie ebe o si]nke asụsụ Dunn nwere ụdaume 26 na ụdaume 12. Phonemes ndị a dị na International Phonetic Alphabet (IPA) .
| Akpụkpọ ahụ | Alveolar | Palatal | Velar | Akpụkpọ ụkwụ | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ihe Na-egbochi | Okpokoro | p
b |
t
d |
c
ɟ |
k
g |
kp
gb |
| Africate | ts
dz |
|||||
| Ihe na-esiri ike | f
v |
s | ʃ
ʒ |
x | ||
| Ọkụ na-ada ụda | Ụgbọ imi | m | n | ɲ | ŋ | ŋm |
| Ihe atụ | w | l | j | |||
| Enweghị gburugburu | Gburugburu | ||
|---|---|---|---|
| Emechiri | Okwu | i | u |
| Ụgbọ imi | Ọ bụ | Otú ọ dị, | |
| Ọkara mechiri emechi | na | o | |
| Ọkara oghere | Okwu | Ọ bụ | Ọ bụ n'oge a ka a na-eme ya |
| Ụgbọ imi | ɛ̃ | Ọ bụ n'afọ | |
| Emeghe | Okwu | a | |
| Ụgbọ imi | [Ihe e dere n'ala ala peeji] | ||
Edensibia
[dezie | dezie ebe o si]che n'ụzọ doro anya mana ha nwere ezi uche dị na ya nke nghọt
- ↑ Duungooma at Ethnologue (25th ed., 2022)

Dzùùngoo at Ethnologue (25th ed., 2022)