Quercus oblongifolia

Shí Wikipedia, njikotá édémédé nke onyobulạ

Quercus oblongifolia
Scientific classification edit
Missing taxonomy template (fix): Quercus
Species:
Binomial name
Template:Taxonomy/QuercusQuercus oblongifolia
Mexican blue oak
Scientific classification Edit this classification
Kingdom: Plantae
Clade: Tracheophytes
Clade: Angiosperms
Clade: Eudicots
Clade: Rosids
Order: Fagales
Family: Fagaceae
Genus: Quercus
Subgenus: Quercus subg. Quercus
Section: Quercus sect. Quercus
Species:
Q. oblongifolia
Binomial name
Quercus oblongifolia



Natural range of Quercus oblongifolia

Quercus oblongifolia, nke a maara dị ka osisi oak na-acha anụnụ anụnụ nke Mexico, osisi oak nke na-acha odo odo nke Arizona, osisi oik na-acha akwụkwọ ndụ akwụkwọ ndụ ma ọ bụ nnukwu osisi dị n'òtù osisi oak ọcha.[2][3]

Nhazi[dezie | dezie ebe o si]

Quercus oblongifolia na-eto n'ala ahịhịa dị elu, canyons na mesas na ndịda ọdịda anyanwụ United States (Texas, Arizona na New Mexico) na n'ebe ugwu ọdịda anyanwụ Mexico (Baja California Sur, Chihuahua, Coahuila, Sinaloa na Sonora steeti).[3] Osikapa na-acha anụnụ anụnụ nke Mexico nwere njikọ chiri anya na Osikapa Engelman "Quercus engelmannii" na Southern California. Ụdị abụọ ahụ nwere ike ịbụ otu ma nwee ike ijikọta ya dị ka otu ụdị.[4]

Nkọwa[dezie | dezie ebe o si]

Osisi oak na-acha anụnụ anụnụ nke Mexico bụ obere osisi na-eto eto na-etolite mita 5-8 (16-27 ụkwụ) n'ogologo na okpueze gbara gburugburu. N'ebe dị elu ọ na-abụkarị nnukwu osisi. Ogwe osisi ahụ ruru sentimita 50 (20 sentimita) n'obosara na ụgbụgbọ osisi ahụ na-acha ntụ ntụ ma nwee ọtụtụ oghere. Alaka ya na-acha odo odo ma ghara inwe ntutu na-acha ọbara ọbara. Akwụkwọ ya dị obere, na-agbanwe agbanwe ma dị ogologo, nwere akụkụ dum, akpụkpọ anụ, na-acha anụnụ anụnụ n'elu na etiti akwụkwọ ndụ akwụkwọ ndụ n'okpuru. Okooko osisi na-apụta n'oge opupu ihe ubi n'otu oge ahụ a na-ewepụ akwụkwọ ochie ma na-amalite itolite akwụkwọ ọhụrụ. Okooko osisi ndị nwoke na-emepụta catkins na-acha odo odo na okooko osisi ndị nwanyị na-anọ naanị ha ma ọ bụ abụọ ma na-etolite na axils akwụkwọ. Akpịrịkpa ndị na-acha nchara nchara bụ ovoid ma ọ bụ oblong, ihe dị ka (3⁄4 in) n'ogologo ma tinye ya na iko dị ka efere, nke dị ka efera ihe dị ka otu ụzọ n'ụzọ atọ nke ogologo nke nut.

Ebe obibi[dezie | dezie ebe o si]

Osisi oak na-acha anụnụ anụnụ nke Mexico bụ ihe a na-ahụkarị n'ebe dị elu nke 1,200 ruo 1,800 m (4,000-6,000 ft). A na-ahụkarị ya n'ala ájá dị nro na mpaghara ndị kpọrọ nkụ ma bụrụkwa ụdị kachasị n'ọhịa osisi oak dị ala ebe ọ na-eto na njikọ ya na osisi oak ọcha nke Arizona (Quercus arizonica) na osisi oik Emory (Quercus emoryi). Ọ bụ ihe dị mkpa nke obodo pinyon-juniper. ebe ọ na-etolite na njikọ ya na ụdị osisi pine na juniper, Arizona rosewood (Vauquelinia californica), shrubby buckwheat (Eriogonum wrightii), catclaw mimosa (Mimosa aculeaticarpa), bullgrass (Muhlenbergia emersleyi), plains lovegrass (Eragrostis intermedia), fendlerbush (Fendlera rupicola) na wolilfta (Lycurus phleoides).[5][6]

Ịkọ ugbo[dezie | dezie ebe o si]

Osisi oak na-acha anụnụ anụnụ nke Mexico "Quercus oblongifolia" na-ewu ewu na ịma mma ala anọwo na-abawanye na California na ọtụtụ osisi na Apple Park na osisi ndị ọzọ dị na Bay. Uto ngwa ngwa na akwụkwọ ndụ na-acha anụnụ anụnụ na-eme ka nhọrọ sitere na osisi dị na Arizona bụrụ nke kachasị mma maka ịkọ ugbo.[7][8]

Ihe odide[dezie | dezie ebe o si]

  1. Beckman, E. (2016). "Quercus oblongifolia". IUCN Red List of Threatened Species. 2016: e.T78969903A78969911. doi:10.2305/IUCN.UK.2016-1.RLTS.T78969903A78969911.en. Retrieved 12 November 2021.
  2. Lady Bird Johnson Wildflower Center - The University of Texas at Austin. www.wildflower.org. Retrieved on 19 May 2022.
  3. 3.0 3.1 SEINet Portal Network - Quercus oblongifolia. swbiodiversity.org. Retrieved on 19 May 2022."SEINet Portal Network - Quercus oblongifolia". swbiodiversity.org.
  4. Kpọpụta njehie: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named FNA
  5. Pieper, Rex D.; Wood, M. Karl; Buchanan, Bruce B. 1988.
  6. Kpọpụta njehie: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named Fire
  7. Apple Park - a Spaceship and 9000 Trees (27 September 2017). Archived from the original on 21 June 2021. Retrieved on 18 August 2023.
  8. Cottam (1982). Oak hybridization at the University of Utah, Publication / State Arboretum of Utah. Salt Lake City: State Arboretum of Utah. ISBN 978-0-942830-00-2.