Sar language
Ọdịdị
| Language name | ||
|---|---|---|
| Spoken in: | — | |
| Region: | — | |
| Total speakers: | — | |
| Language family: | Default | |
| Language codes | ||
| ISO 639-1: | none | |
| ISO 639-2: | — | |
| ISO 639-3: | — | |
| Note: This page may contain IPA phonetic symbols in Unicode. | ||
| Sar | |
|---|---|
| Madjingay | |
| Native to | Chad |
Native speakers |
(180,000 cited 1993 census)[1] |
| Dialects |
|
| Language codes | |
| ISO 639-3 | mwm |
| Glottolog | sarr1246 |
Sar mà ọ bụ Sara, nkè á makwaara dị kà Madjingay ná Sara Madjingay bụ asụsụ Bongo Bagirmi nkè ndịda Chad, ná asụsụ nkè ịsị ọbọdọ Sarh.
Ọmụmụ ụdaolu
[dezie | dezie ebe o si]Mkpụrụ ókwú ndị á bụ ndị a:
| Ọnụ | Alveolar | Retroflex | Postalveolar/Palatal |
Velar | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Kwụsị/Friak |
na-achịkwa | p | t | k | ||
| kwuru okwu | b | d | ɡ | |||
| implosive | ɓ | ɗ | ||||
| <small id="mwTg">tupu ịlụ di ma ọlị</small> | m͡b | n͡d | ŋ͡ɡ | |||
| Africate | kwuru okwu | d͡ʒ | ||||
| <small id="mwZQ">tupu ịlụ di ma ọlị</small> | n͡dʒ | |||||
| Ihe na-esiri ike | s | |||||
| Ụgbọ imi | m | n | ||||
| Mmiri | okwu ọnụ | l | ɽ | |||
| imi imi | ɽ̃ | |||||
| Ọkara ụdaume | okwu ọnụ | j | w | |||
| imi imi | j̃ | |||||
Mkpụrụedemede na ụdaume imi dị ka ndị a:
| N'ihu | Central | Nlaghachi | |
|---|---|---|---|
| N'akụkụ | m dị ike | Ọdịdị | u ũ |
| N'etiti | E E E E | (ə) | o õ |
| Ọ bụ n'afọ | |||
| Emeghe | n'afọ a |
/o, e/ nwekwara ike ịnụ dị kà [ə].[2]
E nwere ụda atọ.[3]
| Ụda | Ihe Nlereanya | Nkọwa |
|---|---|---|
| elu | ɡáŋɡá | drum |
| n'etiti | māl | onye na-ekpofu ahịhịa |
| ala ala | jàbə̀ | Enyí mmiri |
| imi | Ọ ga-adị | ofe |
Ebenside
[dezie | dezie ebe o si]- ↑ Sar at Ethnologue (18th ed., 2015) (subscription required)
- ↑ Keegan (2014). Lexique Sar. The Eastern Sara Languages: Cuenca: Morkeg Books.
- ↑ PanAfriL10n - PanAfrLoc - Sara. PanAfrican Localisation Resource Wiki. Retrieved on 2017-03-07.